EMA DESTINNOV
Emilie Vclavka Jindika Pavlna Kittlov se narodila v ptek 26. nora 1878 v Kateinsk ulici . 5. Dtstv provala stdav v Praze a v Mileov, kde otec vlastnil rudn doly. Po otci Emanuelu Kittlovi, praskm bohmovi a mecenovi, zddila neklidnou, dobrodrunou a trochu vstedn povahu. Od matky Jindiky, rozen rtov, dostala do vnku hudebn nadn. Mal Ema se uila he na housle, od trncti let pak zpvu. Jejmi uiteli se stali Thomas Loewe, zkuen korepetitor, a Marie Loewe-Destinn, bval slistka vdesk opery. Ema vak vedle toho navtvovala i dramatickou kolu Nrodnho divadla, kde ji uila vznamn hereka Otlie Sklenov - Mal, a tak zskala solidn prpravu pro budouc umleckou drhu opern pvkyn.
Po prvnch nezdarech - byla odmtnuta operou Nrodnho divadla, dranskou operou a berlnskm Theater des Westens - se spn pedstavila jako lenka berlnsk opery na jeviti Krollovy opery v Berln v roli Santuzzy v Mascagniho aktovce Sedlk kavalr, ovem pod umleckm jmnem "Destinn", kter si vybrala z vdnosti ke sv uitelce zpvu. Toho dne, 19. ervence 1898, se zrodila nov opern hvzda - Ema Destinnov.
Repertor i obliba u obecenstva rychle rostly. Strhujc Bizetova Carmen, Valentina v Meyerbeerovch Hugenotech, Thomasova Mignon, Wagnerova Albta. Ema byla schopn nastudovat role v krtkm ase. Napklad slavn zskok, Gounodovu Marktku, pevzala dv hodiny ped pedstavenm a vystoupila bez zkouky, piem podala bravurn vkon a uplatnila i sv hereck nadn.
Umleckho triumfu v Dvorn opee v Berlin doshla Ema Destinnov 5. prosince 1906 jako Salome ve stejnojmenn opee Richarda Strausse. Nemen spch sklidila za tuto roli v Pai pi slavnostnm pedstaven opery v obsazen nejlepch opernch hvzd Evropy.
Roku 1904 ji pozvalo divadlo Covent Garden v Londn, aby zazpvala Neddu v Leoncavallovch Komediantech vedle Enrica Carusa. Caruso platil za prvnho tenoristu souasnosti a k nmu bylo teba volit dstojn partnery. Spolen vystoupen mlo pro oba umlce velk vznam: setkal se tu nejlep tenor s jednm z nejkrsnjch soprn sv doby a toto spojen se o nco pozdji stalo trvalm magnetem Londna, New Yorku a jinch metropol. Pro Londn byla Ema Destinnov senzac pedevm v Pucciniho Madame Butterfly (10. 7.1905) a v Aid, vdy spolen s Carusem. Londn se stal jej domnou, doclila zde velk obliby vetn pzn krlovskho dvora Jiho V., jemu zpvala koncert na oslavu jeho korunovace.
Neobyejn uznn pro Emu Destinnovou znamenalo pozvni do Bayreuthu, kde na
pn vdovy Cosimy Wagnerov zpvala Sentu v Bludnm Holananovi. Vystupovat
ve Wagnerov divadle mohli jen nejlep umlci a slovant umlci sem nebyli
zvni. Ema byla vjimkou a role Senty ji pinesla velk spch a uznn.
Pi vech zahraninch spch zstvala ekou, netajila se nikdy svm pvodem
a jej vztah k rodn zemi zstal vel. Nedlala ze sebe povenou hvzdu a
s ochotou zazpvala i men role.
Dvod, pro Ema Destinnov odela v roce 1909 z Dvorn opery v Berln, bylo hned nkolik. Jednak zle kritizovala proveden Dalibora v Theater des Westens, co vyvolalo nepznivou odezvu a vpad proti jejmu vystoupen v echch, kde zpvala Český a st honore vnovala matici kolsk, co bylo povaovno za nevdk vi Berlnu.
Tak skutenost, e opovrhla nabzenou slvou v Bayreuthu odmtnutm dal nabdky Cosimy Wagnerov, a necta k Richardu Wagnerovi (nazvala ho pedantem) j pinesla hrubou kritiku.
Poet rol v poslednch letech npadn klesal a tak Ema Destinnov pijm lkavou nabdku do Metropolitn opery v New Yorku. S Berlnem se rozlouila 27. jna 1909 Pucciniho Madame Butterfly a koncertem s programem pouze slovanskch autoru. Bylo to zejm gesto - dala tak jasn najevo, kam pat a je.
Nejvt udlost v Metropolitn opee za doby Destinnov byla Pucciniho opera Dve ze zlatho Zpadu, jej gala premiru dirigovat Arturo Toscanini. Destinnov zpvala hlavn roli, jejm partnerem byl Enrico Caruso. PotlČeský nebraly konce, opon bylo asi padest! Opera dobyla Ameriku, Londn, m i milnskou La Scalu.
Dvojice Caruso - Destinnov se tila nejvt oblib. Lid byli po nich posedl a divadla je nestaila zvt. Jejich umnm se inspiroval i Puccini a Ema Destinnov zpvala jeho Butterfly, Toscu, Mimi i Manon.
V Met zpvala Ema Destinnov svj repertor, kter ovldala z Berlna a pidala adu dalch rol, napklad Leonoru z Trubadra, Amelii z Makarnho plesu, Alici Fordovou z Verdiho Falstafa nebo Martu z Niny a dal. Zajdla na koncerty, pohostinsk vystoupen mla v Hamburku, Stockholmu, Budapeti, Bruselu, Londn i ve Vdni.
Za doby americkho angam byla Ema Destinnov na vrcholu slvy. Byla pedn opern pvkyn ve svt, jednou z nejpopulrnjch en sv doby. Ale slva ji nezmnila, nevyvrtila ji z koen. Dvala se na ve eskma oima. Podailo se j v New Yorku spolu s Gustavem Mahlerem prosadit na jeviti Metropolitn opery Smetanovu Prodanou nevstu (19. 2. 1909 dirigoval G. Mahler). Postarala se tak o senzaci a "uinila zde Smetanu slavnm".
Za pobytu v cizin neperuila Ema Destinnov styk s vlast. V roce 1908 se chystala v praskm Nrodnm divadle na 8. srpna velk udlost - 500. pedstaven Prodan nevsty. Zpvala ji Ema Destinnov, kter byla pi tto slavn pleitosti jmenovna estnou lenkou na prvn scny.
V Praze v jnu 1910 vystoupila v Pucciniho Tosce tyikrt a ve Smetanov Prodan nevst jednou! Bylo zle! Jen jedna Maenka pipadala kritiku Zdeku Nejedlmu jako urliv pvaek. Destinnov, kter v zahrani Smetanu tce prosazovala a jeho opery milovala, odjela popuzena. Dal pohostinskou sri ve sv vlasti 1912 zahjila Toscou! Pidala ovem i Miladu, Aidu, Santuzzu, Neddu a Albtu. V nsledujcm roce pod vlivem politickho napt ped prvn svtovou vlkou vystoupila jen v eskch operch, kter mly hluboce politick vznam. Smetanovy opery - Miladina pse o svobod a zvlt pak Libuino proroctv - byly umleckm i politickm poinem.
V Americe ila Ema v jinm svt. Zahrnuta slvou a bohatstvm, bezstarostnost americkch spoleenskch kruh, vn hnna koly a povinnostmi. Nhle vak zatouila po vlasti, po Praze, po zmku ve Stri a kouzeln jihoesk prod.
Ukonila seznu v Metropolitn opee 21. dubna 1916 milovanou Butterfly, sbalila sv vci a vrtila se dom.
Na hranicch v Podmoklech byla zadrena polici, nebo byla podezel z innosti v monarchii. Nakonec byla proputna na zkrok nmeckho csae Vilma II. Ve svm zmku ve Stri nad Nerkou, kam se uchlila, vak ila stle sledovna polici. Akoliv nebylo zjitno nic zvadnho, byl j pro jistotu odebrn cestovn pas, take nemohla uskutenit rozshlou smlouvu s Metropolitn operou a 70 vystoupen v New Yorku padlo. To Emu Destinnovou zashlo citeln umlecky i ekonomicky. Provoz zmku byl dosti nkladn a Ema se dostala brzy do obtn situace.
Zstala vnivou vlastenkou a na koncertech vystupovala opsna stuhou v nrodnch barvch. Roku 1917 vystoupila v Nrodnm divadle jako Milada, Maenka, Albta a Libue. Zvlt pak pedstaven Libue pijali lid ve vzruen vlen atmosfe jako nrodn a politickou manifestaci.
Po skonen vlky se Destinnov snaila navzat na sv spchy v Metropolitn opee, ale cesta na dvj pozice ji byla uzavena. Absolvovala sice v letech 1919 - 1921 ti turn po Americe, zpvala i na pednch evropskch jevitch, ale pedvlen slvy u nedoshla.
A tak koncertovala v Praze i na venkov. V prbhu dvactch let zjem o jej vystoupen pozvolna ubval a Ema Destinnov se zaala vce vnovat rybaen a prochzkm po Stri nad Nerkou a jejm okol. V tto dob se tak vrtila ke sv zlib z mld - k psan.
Je mlo znmo, e ji roku 1897 otiskl Hlas nroda jej dv povdky, i kdy zaala pst jet dve, hlavn vere a dramatick pokusy. Skuten vstup do literatury vak znamenalo vydn jejch nmecky psanch ver, sbrky Sturm und Ruhe (v Berln roku 1902). Krom toho napsala adu dalch ver, dramat i povdek rzn literrn hodnoty. Nejzajmavjmi dly jsou pak autobiografick romn Pan doktor Casanova, kter zobrazuje potek pveck drhy Emy Destinnov (v romn Evy Knigov), a zejmna tysvazkov romn Ve stnu modr re z prosted Strska (1. svazek v Teboni r. 1924). Destinnovou stle pitahovalo romantick tma nenaplnn, asto tragick lsky, kter je v rznch podobch ptomno tm ve vech jejch przch, dramatickch pracch i v mnoha bsnch. Nalzala v nm jist paralelu svho vlastnho soukromho ivota.
Ema Destinnov, kter odmtala za ivotnho partnera Mucka, Toscaniniho, Carusa i Pucciniho - abychom jmenovali alespo nejvznamnj npadnky - si dala poehnat satek na strskm zmku 19. z 1923 s muem na veejnosti zcela neznmm, s Josefem (Joe) Halsbachem. Ten byl o mnoho let mlad a pes velkou snahu Emy nebylo manelstv astn. Zstala oputna. Uzavela se do samoty, pimkla se jet vce k prod. Zemela 28. ledna 1930 v eskch Budjovicch ve vku 52 let. Jej tlesn ostatky byly uloeny na vyehradskm Slavn. Kolem n odpovaj nejdra srdce naeho nroda, jemu tak oddan slouila a kter nadeve milovala.
Zpracovno podle knihy "Ema Destinnov" dr. V. Holzknechta a B. Trity (Panton 1972).